Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příprava jedlých antimikrobiálních obalů
Kozubová, Petra ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci jedlých obalů. Jedlý obal se skládá ze dvou komponent. Z antimikrobiální složky a základu. Úkolem obalu je poskytnou ochranu před mikrobiálním napadením a prodloužit trvanlivost produktu. Jako antimikrobiální složka byly zvoleny vodné a olejové extrakty různých bylin (máta, kopřiva, levandule, skořice, hřebíček, vanilka, zázvor a rýmovník). Pro lepší aplikaci byly navíc olejové extrakty enkapsulovány do liposomů. U připravených extraktů byl stanoven obsah polyfenolů a antioxidantů. Nejvyšších koncentrací obou zmíněných látek obsahoval olejový extrakt hřebíčku. U připravených liposomů pak byla zjištěna enkapsulační účinnost, jejich stabilita a velikost. Všechny připravené liposomy byly dostatečně stabilní a měly relativně stejnou velikost. Dosaženo bylo také vysoké enkapsulační účinnosti. Připravené extrakty i liposomové částice byly dále podrobeny antimikrobiálním testům vůči kvasince Candida glabrata a dvěma bakteriím, Escherichia coli a Staphycococcus epidermidis. Co se antimikrobiálních účinků týče, dominovaly s přehledem liposomy. Následně byla optimalizována vlastní příprava jedlého obalu. Jako základ filmu byl zvolen alginát, chitosan, karboxymethylcelulóza a jejich kombinace. Vzniklý film musel splňovat několik parametru, především vhodné senzorické vlastnosti jako příjemná chuť a vůně, dále neviditelnost, lesk, cenovou dostupnost a vhodnou manipulovatelnost. Nejlepší struktury finálního filmu a zároveň nejlepších antimikrobiálních účinků dosáhla kombinace základů 2% karboxymethylcelulózy a 1% alginátu v poměru 2:1 s přídavkem liposomů s obsahem olejového extraktu máty jako antimikrobiální složky.
Imobilizace vybraných glykanohydroláz
Reichstädter, Marek ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce pojednává o celulolytických enzymech, jejich mikrobiálních producentech, možnostech využití takových enzymů v průmyslu a jak lze enzymy - nejen celulolytické - imobilizovat. Experimentální část se zabývá zkoumáním preparátů připravených imobilizací různých množství celulolytického komplexu komerčního preparátu Cellulast 1.5L na syntetické nosiče z polyethylentereftalátu - komerční Sorsilen, PET nosič a glutaraldehydem aktivovaný PET nosič. Aktivita enzymových preparátů byla sledována Somogyiho metodou spektrometricky. U imobilizovaného preparátu s nejvyšší aktivitou bylo stanoveno teplotní a pH optimum. Také byla sledována změna účinku mezi volným a imobilizovaným enzymem metodou měření poklesu viskozity substrátu v závislosti na degradaci jeho glykosidických vazeb.
Dielektrická spektroskopie karboxymetylcelulózy v časové oblasti
Palai-Dany, Tomáš ; Lelák, Jaroslav (oponent) ; Mentlík, Václav (oponent) ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá dielektrickou relaxační spektroskopií karboxymetylcelulózy v časové oblasti. V rámci experimentálních prací bylo navrženo a postupně dále vyvíjeno měřicí pracoviště umožňující záznam časového průběhu vybíjecích proudů dielektrik, jeho zpracování a analýzu. Předmětem měření byla karboxymetylcelulóza, což je jednoduchý polysacharid používaný v širokém spektru aplikací, mezi jiným i v biomedicínském inženýrství. Studium vlastností karboxymetylcelulózy si vyžádalo vytvoření vlastního experimentálního zařízení, v němž byly ošetřeny stabilizace vzorku před měřením, jeho nabíjení i vybíjení v definovaných časových intervalech, přepínání mezi jednotlivými režimy, záznam měření, úpravy a zpracování naměřených signálů až po Fourierovu transformaci do frekvenční oblasti. Frekvenční průběh komplexní permitivity či jeho imaginární část, získaný Fourierovou transformací průběhu vybíjecího proudu dielektrika v časové oblasti, se pak označuje jako dielektrické spektrum. Vzhledem k tomu, že měření probíhala na velice nízkých úrovních měřeného signálu (pod 10-12 A), nejednalo se o právě jednoduchou záležitost. V rámci práce tak bylo nutné studovat a řešit otázky zemnění, šumu a citlivosti k různým vnějším vlivům. Hlavním těžištěm práce je matematické zpracování šumu přítomného ve vybíjecím proudu, tedy operace s původními získanými signály v časové oblasti směřující v podstatě k číslicové filtraci zaznamenaných dielektrických dat. Na to navazujícím cílem práce je objasnit dielektrické parametry zkoumaného vzorku karboxymetylcelulózy v co nejširším spektru frekvencí. Nedílnou součást práce tvoří výběr a aplikace metody převodu upraveného signálu do frekvenční oblasti. Měření včetně experimentální části i zpracování měřených dat bylo provedeno na Ústavu fyziky FEKT VUT Brno. Pro účely měření byl používán elektrometr Keithley 617, měřicí most HP 4284A a kryogenický systém Janis CCS-400-204. Výsledky měření byly doplněny měřením provedeným na V. katedře experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty University Augsburg.
Kvantifikace stabilizačních účinků cyklodextrinů na těkavé biocidy pomocí spektrálních metod
Konovalova, Olga ; Jindřich, Jindřich (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním stability a kinetiky rozkladu oxidu chloričitého v roztocích nativních a methylovaných cyklodextrinů v přítomnosti hydrogelačních činidel. Vycházelo se z předpokladu, že použití cyklodextrinů a karboxymethylcelulózy může zlepšit chemickou stabilitu oxidu chloričitého nebo zpomalit jeho uvolňování z roztoku. UV spektroskopie byla použita ke sledování případných změn absorbance v průběhu času a ke stanovení koncentrace oxidu chloričitého v roztoku. Při sledování rychlosti úbytku oxidu chloričitého z roztoku bylo zjištěno, že přítomnost nativního a permethylovaného cyklodextrinu zpomaluje úbytek oxidu chloričitého z roztoku, přičemž nejpomalejší chemický rozklad byl pozorován v přítomnosti permethylovaného cyklodextrinu. Přídavek karboxymethylcelulózy do roztoku oxidu chloričitého zpomaluje rychlost úbytku oxidu chloričitého z otevřené lahvičky nejvíce, téměř třikrát, oproti samotnému ClO2. Výsledky této studie mohou pomoci optimalizovat složení přípravků s oxidem chloričitým pro různé aplikace a přispět k vývoji stabilnějších a účinnějších produktů na bázi oxidu chloričitého, které lze použít ke kontrole nebo likvidaci škodlivých mikroorganismů v různých prostředích. Klíčová slova: oxid chloričitý, CDS, cyklodextriny, karboxymethylcelulóza, biocidy, UV-Vis...
Příprava jedlých antimikrobiálních obalů
Kozubová, Petra ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na přípravu a charakterizaci jedlých obalů. Jedlý obal se skládá ze dvou komponent. Z antimikrobiální složky a základu. Úkolem obalu je poskytnou ochranu před mikrobiálním napadením a prodloužit trvanlivost produktu. Jako antimikrobiální složka byly zvoleny vodné a olejové extrakty různých bylin (máta, kopřiva, levandule, skořice, hřebíček, vanilka, zázvor a rýmovník). Pro lepší aplikaci byly navíc olejové extrakty enkapsulovány do liposomů. U připravených extraktů byl stanoven obsah polyfenolů a antioxidantů. Nejvyšších koncentrací obou zmíněných látek obsahoval olejový extrakt hřebíčku. U připravených liposomů pak byla zjištěna enkapsulační účinnost, jejich stabilita a velikost. Všechny připravené liposomy byly dostatečně stabilní a měly relativně stejnou velikost. Dosaženo bylo také vysoké enkapsulační účinnosti. Připravené extrakty i liposomové částice byly dále podrobeny antimikrobiálním testům vůči kvasince Candida glabrata a dvěma bakteriím, Escherichia coli a Staphycococcus epidermidis. Co se antimikrobiálních účinků týče, dominovaly s přehledem liposomy. Následně byla optimalizována vlastní příprava jedlého obalu. Jako základ filmu byl zvolen alginát, chitosan, karboxymethylcelulóza a jejich kombinace. Vzniklý film musel splňovat několik parametru, především vhodné senzorické vlastnosti jako příjemná chuť a vůně, dále neviditelnost, lesk, cenovou dostupnost a vhodnou manipulovatelnost. Nejlepší struktury finálního filmu a zároveň nejlepších antimikrobiálních účinků dosáhla kombinace základů 2% karboxymethylcelulózy a 1% alginátu v poměru 2:1 s přídavkem liposomů s obsahem olejového extraktu máty jako antimikrobiální složky.
Dielektrická spektroskopie karboxymetylcelulózy v časové oblasti
Palai-Dany, Tomáš ; Lelák, Jaroslav (oponent) ; Mentlík, Václav (oponent) ; Liedermann, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá dielektrickou relaxační spektroskopií karboxymetylcelulózy v časové oblasti. V rámci experimentálních prací bylo navrženo a postupně dále vyvíjeno měřicí pracoviště umožňující záznam časového průběhu vybíjecích proudů dielektrik, jeho zpracování a analýzu. Předmětem měření byla karboxymetylcelulóza, což je jednoduchý polysacharid používaný v širokém spektru aplikací, mezi jiným i v biomedicínském inženýrství. Studium vlastností karboxymetylcelulózy si vyžádalo vytvoření vlastního experimentálního zařízení, v němž byly ošetřeny stabilizace vzorku před měřením, jeho nabíjení i vybíjení v definovaných časových intervalech, přepínání mezi jednotlivými režimy, záznam měření, úpravy a zpracování naměřených signálů až po Fourierovu transformaci do frekvenční oblasti. Frekvenční průběh komplexní permitivity či jeho imaginární část, získaný Fourierovou transformací průběhu vybíjecího proudu dielektrika v časové oblasti, se pak označuje jako dielektrické spektrum. Vzhledem k tomu, že měření probíhala na velice nízkých úrovních měřeného signálu (pod 10-12 A), nejednalo se o právě jednoduchou záležitost. V rámci práce tak bylo nutné studovat a řešit otázky zemnění, šumu a citlivosti k různým vnějším vlivům. Hlavním těžištěm práce je matematické zpracování šumu přítomného ve vybíjecím proudu, tedy operace s původními získanými signály v časové oblasti směřující v podstatě k číslicové filtraci zaznamenaných dielektrických dat. Na to navazujícím cílem práce je objasnit dielektrické parametry zkoumaného vzorku karboxymetylcelulózy v co nejširším spektru frekvencí. Nedílnou součást práce tvoří výběr a aplikace metody převodu upraveného signálu do frekvenční oblasti. Měření včetně experimentální části i zpracování měřených dat bylo provedeno na Ústavu fyziky FEKT VUT Brno. Pro účely měření byl používán elektrometr Keithley 617, měřicí most HP 4284A a kryogenický systém Janis CCS-400-204. Výsledky měření byly doplněny měřením provedeným na V. katedře experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty University Augsburg.
Imobilizace vybraných glykanohydroláz
Reichstädter, Marek ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Teoretická část této diplomové práce pojednává o celulolytických enzymech, jejich mikrobiálních producentech, možnostech využití takových enzymů v průmyslu a jak lze enzymy - nejen celulolytické - imobilizovat. Experimentální část se zabývá zkoumáním preparátů připravených imobilizací různých množství celulolytického komplexu komerčního preparátu Cellulast 1.5L na syntetické nosiče z polyethylentereftalátu - komerční Sorsilen, PET nosič a glutaraldehydem aktivovaný PET nosič. Aktivita enzymových preparátů byla sledována Somogyiho metodou spektrometricky. U imobilizovaného preparátu s nejvyšší aktivitou bylo stanoveno teplotní a pH optimum. Také byla sledována změna účinku mezi volným a imobilizovaným enzymem metodou měření poklesu viskozity substrátu v závislosti na degradaci jeho glykosidických vazeb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.